Než jsem potkala otce svého dítěte, měla jsem vztah. V rodině ho všichni milovali, vedle něj jsem byla žena s velkým Ž, dělal mi snídaně, smáli jsme se spolu, byl vzdělaný, měl zajímavou práci, pomohl mi s mojí firmou – miloval mě, chtěl si mě vzít a mít se mnou děti.
Odešla jsem za opilcem. Bylo to jako opojení … mé přirozené prostředí – povědomé alkoholické výpary, bezohlednost… To jsem znala z domova a za tím jsem šla. Ano, můj otec byl pijan.
Otec mé dcery je alkoholik, už s námi několik let nežije a doufám, že pro dceru bude při výběru nastávajícího partnera směrodatný smích, zodpovědnost, láska, rodina, úcta a zase smích … prostě to, co vidí dnes doma – ŠTĚSTÍ. Přeji si, aby měla tak báječného manžela a otce svých dětí jako je ten, co ji dnes vychovává a miluje. Není její biologický otec, ale je jí nejlepším tátou na světě (bez přehánění).
Mám soužití s alkoholikem za sebou a ještě dnes, když se kouknu zpět, nechápu, jak jsem deset let s pijanem zvládla. Deset let přežívání a strachu, co bude …. Zvláštní je, že člověk si zvykne na vše, i na denodenní návraty opilce. Najednou se ztratíte, už nerozeznáte, co je normální a co už je přes čáru, začnete se obviňovat, že chyba je ve vás, že jste hysterka … vždyť se nic nestalo, jen leží, valí se z něj alkoholické výpary, nemůže mluvit, pomalu ani chodit. Na vše jste sama a život se vám začíná slívat. Žijete v bludném kruhu. Když najdete sílu a vystoupíte z onoho nešťastného soužití, poznáte neskutečnou radost a lehkost žití. Budete se moc opět nadechnout! Bude to těžké, nějaký rok to potrvá, než se opět naučíte žít normálně, ale slibuji vám, že to za to ŠTĚSTÍ stojí.
Vzorec chování, který vidí děti doma, si přenášejí do svých životů a život s alkoholikem zničí vás i vaše děti. Já jsem tu sílu zachránit sebe i své dítě měla.